Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Romantismus (český)

Info - Tisknout - Poslat(@) - Stáhnout - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
 Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Karel Jaromír Erben
- sbíral pověsti a pohádky:
„100 prostonárodních pohádek a pověstí Slovanských v nářečích původních“ (1865)
- pověsti a báje:
„Vybrané báje a pověsti národní jiných větví Slovanských“ (1869)

Prozaická činnost
– činnost vlastní, umělá vycházející z lidové společnosti – prozaická i básnická
- autorem pohádek – umělá, ale vycházející z lidové slovesnosti:
„Zlatovláska“ „3 zlaté vlasy děda Vševěda“
„Pták Ohnivák a liška Ryška“ „Dlouhý, široký a bystrozraký“

Básnická činnost – také umělá
„Kytice z pověstí národních“ (1853)
- lidový mýtus – je podkladem pro vytvoření básní, představy lidí o životě a světě, o spravedlnosti, dobru
a zlu a o mravních zásadách.
- 13 lyricko-epických balad
„Mateří-douška“ = dech matky, „Kytice“úvodní báseň, symbol národa a pověstí, které slyšel a básnicky je přetvořil. Básně seřadil do jedné sbírky, symbolické věci, příbuznost s dalšími slovanskými národy. Bachovský absolutismus – 50. léta 19. stol. nemohli projevit názory proti Rakousku. Vyjadřuje naději, že sbírka najde ohlas u čtenářů. Národní věnování.
– na hrobě zemřelé matky, jejíž duše se převtělí v kvítek mateří-doušky, truchlí sirotci. Pouze však ti, co milují vlast, mohou najít cestu ke květině, a tedy i k matce.
„Poklad“ – Na Velký pátek jsou lidé do kostela na mši. Za nimi jde matka s dítětem. Tam, kde dříve býval kámen, stojí skála s otevřeným vchodem. Matka vchází dovnitř a zaslepena stříbrem a zlatem, zapomíná na své dítě. Odloží jej, aby mohla poklady lépe odnášet. Ty se jí ale doma přemění v kamení, jeskyně zmizí a matka je bez dítěte. Po roce utrpení a pokání se s ním na Velký pátek opět shledává na stejném místě.
„Svatební košile“ – podobnosti – nadpřirozenost – duch – její milý + umrlec
- morální provinění – prosila Panenku Marii o smrt
- střet nadpřirozena a víry v boha, dívku zachránila víra v boha,
- jediná balada, která nekončí tragicky
- Dívka prosí Pannu Marii, aby jí vrátila milého nebo zkrátila její život. Za svá slova je potrestána. Zemřelý milý přichází pro dívku a chce, jak si dívka myslí, ji odvést ke své rodině a domů. Na cestu si dívka bere modlitební knížku, křížek, růženec a košile, které za chlapcovi nepřítomnosti ušila. Po hrůzné cestě plné útrap, prosí za odpuštění a schová se před mládencem (ukáže se, že to je jenom jeho duch) na hřbitově do umrlčí komory. Duch jí chce mermomocí dostat ven, aby se mohla konat svatba. (tedy rej kostlivců na hřbitově a roztrhání dívky jako svatebních košil). Když ale zakokrhá kohout, zjevení zmizí. Ráno dívku lidé najdou na hřbitově, kde je čerstvě vykopaný hrob a kousky košil všude kolem.
„Polednice“ – dítě zlobí matku, která dělá muži oběd a kvůli dítěti to nestíhá. Rozzlobí se na něj a přivolá Polednici. Když přijde, matka se začne bát, začne k sobě dítě tisknout a udusí ho. Když přijde muž domů, najde dítě mrtvé.
- podobnost s „Vodníkem“ – nadpřirozené bytosti, vina a trest (matka ztratila trpělivost), tragický konec
„Zlatý kolovrat“ – pohádkový příběh o hodné Dorničce, kterou matka se setrou zabijí, když si ji chce vzít za ženu král. V lese však Dorničku uzdraví čarovný dědeček. Její končetiny a oči vymění za kouzelný kolovrátek, který nakonec zazpívá celou pravdu. Král poznává situaci a za ženu si bere Dorničku.
„Štědrý den“ – popisuje zvyky lidí na tento sváteční den. Sestry Marie a Hana chtějí poznat osud, a vysekají proto díru do jezera. Hana vidí svou svatbu a Marie pohřeb. To se také vyplní, z čehož vyplývá, že člověk by neměl chtít znát, co mu není určeno.
„Holoubek“ – mladá žena zabije svého manžela a za tři dny chystá novou stavbu. Myslí si, že mrtvý nic neví. Ten se však vrací v podobě holoubka a žalostně zpívá. Žena to nevydrží a utopí se.
„Záhořovo lože“ – mladý hoch odchází do pekla a po cestě potkává zločince Záhoře. Poutníka pustí dál pouze pod podmínkou, že mu pak poví vše o peklu. Ten svému slibu dostál. Záhoře se zmocnil strach z pekelných trestů a slibuje pokání. Po 90 dnech došel odpuštění. Hlavní je však myšlenka, že i nenapravitelné činy mohou získat odpuštění, je-li zasloužené.
„Vodník“ – projev lidové slovesnosti (lidé věřily v nadpřirozenost )– morální provinění – neposlechla matku, vodníka a tak ji čeká posléze krutý trest – smrt dítěte
1. zpěv – vodník si šije oblečení a boty na svatbu
2. zpěv – matka měla předtuchu (osudovost – lidový mýtus) a varuje dceru, aby nechodila k jezeru. Ona ale šla, prolomila se pod ní lávka a vodník ji stáhl pod vodu a vzal si ji za ženu.
3. zpěv – život s vodníkem, byl na ni zlý, bydlí v podvodní říši a je bohatý, má lidské dušičky v hrníčku, ale dívce je smutno, jedinou radostí je po ni jejich dítě. Dívka se chtěla jít za maminkou, vodník ji nakonec pustil, ale od klekání (6 hodin) do klekání nemohla nikoho objímat, aby se pozemská láska nezkřížila s láskou nepozemskou.
4. zpěv – matka ji nechce pustit zpět. Vodník přišel a 3 x dívku lákal (udělat večeři, ustlat postel a nakrmit dítě). Ona chtěla dítě přinést k ní. On ho přinesl, ale mrtvé.
„Vrba“ – manžel chce vyléčit ženu z bezduchého spánku. Pokácí vrbu, se kterou žena sdílí svůj život. Tak obě zahubí a ze syna udělá sirotka.
„Lilie“ – na hrobu mrtvé dívky vyroste bílá lilie. Pán si ji odnáší domů a z květiny se stává dívka, která však nesmí na světlo. Po pánově odjezdu ji ale jeho matka neuhlídá a dívka se opět změní v uvadlou lilii.
„Dceřina kletba“-rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě. Vinu však přikládá i matce a manželovi.
„Věštkyně“ – v nešťastných chvílích přináší národu naději n lepší časy. Vyvozuje tak z nebeských a přírodních zákonitostí.
Shrnutí – obsahuje 13 balad a ještě každá se většinou rozpadá do kapitol. Příběh bývá smutný, s pohádkovými motivy postavami a často má špatný konec. Lidé jej přijímají smířlivě, protože si ho zaslouží jako následek neposlušnosti, nedobré povahy, svých prohřešků nebo vzdorování osudu. Nad nadpřirozenými mocnostmi vítězí rozum a opravdová láska.
- jazyk je blízký lidovému, objevují se v něm metafory, personifikace, popisy osob i přírody.

KAREL SABINA (1813 – 1877)
- přítel a současník Máchův, přijal ho velmi kladně a byl jeho 1. obhájcem
- napsal o něm mnoho literárně-kritických studií
- byl to básník, prozaik, libretista (psal text k operám), literární kritik, politik
„Úvod povahopisný“ – 1. literárně-kritická studie

Činnost libretistická
Smetana – „Prodaná nevěsta“ a „Braniboři v Čechách“
Vilém Budek – „K studni“

Činnost literárně-historická
„Dějepis literatury Českoslovanské“ (1860, 1866 -vycházelo) - dějiny české literatury, nedokončeny

Činnost politická a novinářská
– politik činný v době revoluce 1848, pokrokové a demokratické názory , vězněn a odsouzen k trestu smrti – změněno na doživotí – 8 let vězněn (1849 – 57) – amnestie = dostal se z vězení.
- rak. policie ho donutila ke spolupráci a byl potom považován za zrádce – za donašečství a udávání
- vyhoštěn z Čech, odešel do Vídně – zemřel v bídě a zapomnění

Básnická činnost
– už za Máchy – romantické verše, politicky angažované, kterými na sebe upozornil policii

Prozaická činnost
„Duchovný komunismus“ (1861) – ovlivněn utopickým socialismem, zájem o otázky – proletariátu – myslel si, že se podnikatelé podělí o majetek s dělníky
- seznamoval se s San Simonem a Fouriérem
- domníval se – že je třeba, aby dělnická třída měla vzdělání – osvět, má základní význam pro zlepšení podmínek
„Oživené hroby“ (1870) – román z vězeňského prostředí – olomoucká věznice 1855, mnoho osobních zážitků a zkušeností. Postavy – Čech, Maďar, tři Italové, jeden Vídeňák – doktor Schauberk
- 3. roviny vyprávění – 1. svět věznice, život vězňů
2. jejich vyprávění o životě a zážitcích
3. vtipný komentář doktora Schaubeka ve věznici a kritika poměrů

Dramatická činnosti
– dramatik prozatímního divadla v 60. letech 19. století
„Inzerát“ (1866) – vtipná veselohra ze studentského prostředí

Novinářská činnost
– přispíval do novin: „Pražské noviny“ + „Včela“ + „Noviny lípa slovanské“ + „Slovan“
- zde zveřejňoval své politické články – pronásledován


JOSEF VÁCLAV FRIČ (1829 – 1890)
- básník a politik, představitelem romantického hnutí u nás a revolučního romantismu a výrazně angažovaná osobnost (48 – 49). Hlídán, pronásledován, zatýkání – činnost se rozvíjela v dobách mezi vězeními. Bohatý život. Syn advokáta – vlastenec – vliv. V 17 letech do Paříže a Londýna – seznamuje se s polskými emigranty ( 1846), pronásledován a donucen emigrovat (Polsko bylo v té době součástí Ruska)
- snaha dostat Polsko z ruské nadvlády
- boje 1848 – se zbraní v ruce na barikádách – utíká na Slovensko z Prahy – zde pomáhá v boji proti Maďarům. – 18 let vězení – amnestie – do Rakouska – hlídán – s rakouskými revolucionáři cestoval po celé Evropě, aby se vyhnul u nás zatčení.
- v Budapešti, Petrohradě, Římu
- odloučen od rodiny až do 1879 – zůstal v Čechách

1855 – uspořádal almanach „Lada Nióla“ – sborník, kde byly uveřejněny práce několika autorů, příspěvky Němcové, Tyla, Erbena, Havlíčka
- ovlivněn prací Puškina a Heina

Básnická činnost
„Rozpravy duše“ (1846 – 47) – romantická poezie pod vlivem Byrona (Puškina), mladý básník, který hledá místo v životě. Básně plné rozčarování a zmatků
„Písně z Bašty“ (1862) – revoluční básně – ovlivnění rokem 1848, politicky angažované a agitační (chtěl získat lid na stranu revoluce), patetický charakter (velmi slavnostně a nadneseně přednesené, citové zaujetí) a útočné proti všem politikům
- určeny všem Čechům – dostání ve vězení – z vyhnanství

Prozaická činnost
„Paměti“ – (1884 –87) – vzpomíná na celý svůj život, svůj myšlenkový a literární vývoj zde zaznamenal,
- od raného mládí až po odchod do vyhnanství. Jádrem jsou vzpomínky na revoluční činnost.
- ujasňuje politické poměry té doby, studentské spolky, postavy z politického života
- ke konci života prožívá velké zklamání a umírá osamocen – český národ se neosamostatnil a jeho snaha byla „marná“



VÁCLAV BOLEMÍR NEBESKÝ (1812 – 1882)
- příznačným rysem jeho poezie je světobol a melancholie, nedostatek myšlenkové dramatičnosti a napětí.
- později se jako básník odmlčel a věnoval se vědecké činnosti a překladatelství
- ovlivnil B. Němcovou
„Protichůdci“ – lyricko-epická skladba, Protichůdci symbolizují dva póly romantického postoje rozštěpeného mezi hmotný svět a ideální touhy.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT